Grand Canyon - velká díra v zemi

Dneska byl v plánu, světově nejznámější a nejstarší národní park v USA, národní park Grand Canyon. Po strašném vedru v kempu u národního parku Joshua Tree byla tato noc velice příjemná. Nebylo vedro ani zima, prostě teplota přesně na příjemné a klidné spaní, až na naše hlučné sousedy, kteří dělali rámus okolo našeho stanu do dvou hodin v noci. Ráno jsme se rovněž rozhodli, že pro ušetření práce se skládáním stanu a vyfukování matrace, že v kempu zůstaneme další noc. Stan jsme přemístili do jiné části kempu, abychom se další noc vyspali bez hlučných sousedů. Hodili jsme do sebe rychlou snídani a v devět ráno vyrazili autem směr Grand Canyon. Za hodinu jsme projeli vstupní bránou a hned kilometr za vstupem jsme viděli krásnou faunu. Přijeli jsme na parkoviště, od kterého jsme se vydali do návštěvnického centra pro informace. Po získání informací jsme si rozvrhli den, abychom stihli to nejzajímavější z Grand Canyonu. Jelikož tady v tomhle parku pro nás túry nepřipadali v úvahu, protože se jednalo o náročné túry dolů do kaňonu a zpět. Tyto túry jsou pro normální smrtelníky velice náročné a trvají dva dny s přespáním v Kaňonu. Na těhlech túrách dochází k nejvíce úrazům a smrtím. Proto jsme chytře vybrali, že jako většina turistů navštívíme nejzajímavější vyhlídky, které se v tomto parku dlouhém 70km vyskytují. Od návštěvnického centra jezdili 3 linky autobusů: oranžový, modrý a červený, které vozili lidi na různé stanoviště podél kaňonu. Jako první jsme zvolili západní stranu Grand Canyonu a podívali se na první vyhlídku Mather Point. Po prvním spatření kaňonu jsme otevřeli ústa a v němém úžasu sledovali to, co za 6 milionů let vytvořila řeka Colorado. Hned jsem si uvědomil při pohledu na kaňon svoji osobní nedůležitost a připadal jsem si jako malý mraveneček. Poté jsme se prošli pár kilometrů podél Grand Canonu z jedné vyhlídky na druhou. Jižní okraj nabízí neopakovatelné rozhledy na strašlivý škleb obnažených vrstev hornin, které by mohly jazykem geologů vyprávět o dobách dávno minulých. Dokonce jsme si šáhli na kámen starý 800 milionu let. Skalní bloky výšky 1,5 km jsou rovněž zprávou o trpělivé práci řeky Colorado. Na nejzápadnější části jižního Grand Canyonu jsme se občerstvili a podívali se do gift shopu. Potom jsme se vydali zpátky k návštěvnickému centru, kde jsme měli auto. A jelikož východní část jižního kaňonu byla přístupná autům, tak jsme vyrazili na nejvýchodnější bod Desert view autem. Protože jsem slyšel, že východ a západ slunce je v Grand Canyonu velice romantický, tak jsem vzal Evču na západ slunce na Desert View. Západ slunce byl parádní, ale po něm bylo znát prudké ochlazení. Malinko jsme se přioblékli a počkali, až slunce totálně zapadne. Při západu okolní mraky a Grand Canyon prudce zčervenaly. Když skončila tato krása nasedli jsme do auta a jeli přes celý park zpátky k návštevnickému centru. Cestou jsme potkali horského lva a srnku a po hodině a půl dorazili mrtvý do kempu a během chvilky usnuli ve stanu.